Když se úředníci přesouvali do výroby. Před 58 lety vrcholila "akce 77 tisíc"

Úkol motivovaný vojenskými plány SSSR zněl na první pohled jednoduše. Průmysl potřebuje desetitisíce nových pracovních sil, a tak bude přesunuto 77 500 úředníků do výrobního procesu. Tak vznikla na přelomu čtyřicátých a padesátých let "akce 77 tisíc".

První usnesení o zařazení 65 tisíc zaměstnanců státní správy do výroby vydala vláda už 14. prosince 1948, ale výsledek byl huebný. Narazil na odpor ministerstev i na nezájem samotných podniků o nekvalifikované lidi, kteří navíc často byli pokročilého věku. Do výroby tehdy přešla pouze necelá třetina plánovaného počtu.

Akce vyhlášená o dva roky později byla ještě ambicióznější a nakonec také úspěšnější. Ve skutečnosti se jednalo o politické čistky. Ti, kteří neodešli dobrovolně, byli propuštěni a zařazeni do továren. Existovala řada případů, kdy byli jednotlivci prohlášeni za politicky nespolehlivé a ihned propuštěni.

Výměnu úředníků za politicky spolehlivé prováděli komunisté těmito způsoby:

- reorganizací úřadů

Ta začala již 1. ledna 1949 zřízením krajských národních výborů a pokračovala vznikem, reorganizací nebo zrušením různých ministerstev a dalších státních úřadů.

- zrušením tzv. definitivy

Státnímu zaměstnanci zajišťovala trvalý pracovní poměr a ochranu před propuštěním z politických důvodů.

- nástupem nových "odborníků"

Podle nově zavedených pravidel se při obsazování funkcí nemuselo přihlížet k dosaženému vzdělání. Znamenalo to, že jakoukoli funkci kromě lékařů mohl dělat kdokoli, aniž by měl k tomu přiměřené vzdělání.

Po absolvování několikatýdenního politického kursu mohl nastoupit "třídně uvědomělý" dělník (tzv. "dělnický kádr") na kteroukoli řídící funkci.

Za tímto účelem vznikaly ve všech institucích kádrové a školní odbory, oddělení a referáty, které vybíraly a školily dělnické kádry. Dle neoficiálních údajů muselo odejít ze státní služby (a přejít do výroby) 51 215 úředníků.